⎚ Popsaná Krajina Štětci z Papíru ⎚

Daniel Fux

V podmořských hlubinách, až tam na dně z druhé strany, rozprostírá se louka písmen. Květinky poletující v notovém vánku skládají svůj vlastní příběh o planoucích sasankách té jediné magické barvy, Ferabitové. Popisují její krásu a žhnoucí sílu hodnou třech ledových Sluncí, jak odolává mrazící síle oceánu Goonského. O Andělech tkaných z pírek Hábitu, prvních plamenných ptácích, hořících sněžným ohněm. O Andělských činech, jak se starali o oblázky na dně Stříbrného jezírka.

A také o Popsané krajině, kde ze země vyrůstají bílé papírky, kde na každém z nich je popsán jeden příběh. Je to krajina velká až do nedohledna, kde nad ní poletují ty nejromantičtější utržené příběhy všech dob a časů. A tu a tam za světle modrých rozzářených večerů se prožene Papírový Štětec, který za sebou nechává další papírky, nachystané k popsání. Jako třeba Život Jedné Planety s překrásným koncem, nebo Tři Červení Pávi a Skleněné Oči Vody. Taková je louka na druhé straně dna, kde obloha kvete a Slunce rodí Sny. Taková, kde zapadne Měsíc třikrát a až potom přijde Den.

... Sen, který se může stát ...